Jako v každém jiném oboru se najdou i mezi novináři průměrní, podprůměrní i nadprůměrní. Jsou mezi nimi lidé úplatní i neúplatní, objektivní i neobjektivní. Každého novináře reprezentuje primárně důvěra jeho čtenářů. Jakmile o ni přijde, je (alespoň by měl být) v oboru odepsán. Považuji za legitimní se vymezit proti určitému článku, možná i proti konkrétnímu novináři, samozřejmě je nutností mít onu „obžalobu“ argumentačně zvládnutou. Samotné tvrzení bez odůvodnění je jako nudle v kapesníku – pro oko odpuzující a s absencí jakékoli „váhy“ – čili jen soustava po sobě jdoucích písmenek.
Napadení celého segmentu je vyhlášením války demokracii a zároveň výplodem chorého mozku – už jen pro to, že médium, které takové tvrzení uveřejní, jím napadá samo sebe. Otázka je sama v sobě rozporná (tím, že inzerát podal, dává najevo jistou důvěru v média). Ten, kdo ji zplodil zřejmě nemyslel. Tomu bych se nedivil u afektivního Babiše, ale s podivem je to u jeho chladně kalkulujícího marketingového týmu. Situace mi silně připomíná „Trumpismus“, kdy exprezident po „odejití“ z twitteru zřídil síť vlastní – viz Babišův odkaz na „čau lidi“, kde si může povídat co se mu zlíbí. Opravte mne, pokud se mýlím, ale prozatím nikdo ze skutečných politiků nepřišel s napadením celého odvětví. Byl by sám proti sobě, bez médií je každý politik odepsán. Nemá totiž – kromě sociálních sítí – jak komunikovat s veřejností. Novinařina představuje jistý korektiv předkládání informací veřejnosti, oproti tomu sociální sítě onen korektiv postrádají. Přesně tam Babiš cílí.
Novináři si jezdí pro smrt do válečných zón, chrání své zdroje až do té míry, že se nechávají raději sami zavřít, to samé riskují v některých režimech i při „běžném“ psaní o realitě. Mějme prosím tento nesnadný obor v úctě, je tu pro nás.
Je mi smutno z médií, které inzerát uveřejnila. Podryla si vlastní autoritu. Naopak hluboce smekám před Deníkem a k mému hlubokému podivu i Bleskem, kde byl podklad odmítnut.
foto: MediaGuru